S veteránem do ráje 1. ročník

Je 26. září roku 2020. Po 14 dnech krásného počasí dva dny prší a bude celý dnešní den. Náměstí Českého ráje je prázdné, jen stánek pro registraci následující veteránské akce je připraven. 

Pod střechou našeho stanu je i pan Dlouhý s dcerou a pro všechny účastníky i pořadatele připravil jak teplé nápoje tak i něco teplého k snědku.  

Máme přihlášeno 23 posádek, jedna se omluvila, ale obáváme se, že v takovém dešti moc veteránů nevyjede. Kolem půl deváté přijíždí první vozidlo Ford Taunus z roku 1964. Zařadilo se na kraj náměstí, ale strach, že to bude jediný závodník, je velký. Záhy přijíždí DKW Munga nám známého Vojty Paliče. Déšť nedéšť, je třeba zvítězit říká. A ještě s celou rodinou. 

A tak do půl desáté, kdy je start, máme 7 posádek. Dokonce přijela posádka, která se o naší akci dozvěděla ze stránek Kudyznudy. 

Přes trvalý désť se posádky baví a dokonce usmívají.

 

Na startu soutěže po 3 minutách dávám itinerář první etapy a každému ukazuji, kterou cestou z náměstí mají vyrazit.

Na konci první etapy však musel odstoupit řidič Fordu Taunus, kterému déšť proměňoval kabinu pomalu ale jistě v rybník. Tak musel rychle do garáže. Ale i za jeho účast moc děkujeme, včetně sponzorského daru na celou akci. 

A tak okolím Turnova brázdí 6 posádek od kontorly ke kontrole, plní vědomostní i zručnostní úkoly. Po celkem dlouhé době doráží na předposlední zastávku ( jako první )DKW. Bohužel pořadatelka do té doby celkem slušně prochladla, ale usmívá se.

Nemělo to vliv na průběh soutěže.

Vojta samozřejmě vyřezal krásný obrázek a byl i tématicky vhodný (značka vozu renault ).

A pak doráželi další a další.

A další

Na konec to nejlepší - žena za volantem a půvabný Fiat 850.

A už tu byl cíl, poslední úkol jsme v důsledku silného deště zrušilii a sešli jsme se pod stany na hřišti fotbalového klubu Sedmihorky.

Místní kustod Bajo nám připravil nápoje teplé i chladné a hlavně vynikající guláš s cibulkou a chlebem.

A tak po sečtení výsledků přišlo vyhlašování vítězů. 

Bohužel pole účastníků opustila i posádka krásného Saabu, kteří nečekali celodenní akci a tak museli domů.

Není tak důležité kdo vyhrál, ale to,že se sedm statečných vydalo v tomto nečase na trať.

A je tu první od konce a zároveň pátý od začátku.

i s cenami

Další byla žena, na bramborovém čtvrtém místě.

i ona dostala ceny od sponzorů

A je tu bronz.

Naši staří, mladí známí, skromní jako vždy, v pozadí s jejich nádherným Triumphem.

A cenami ..

a medailí

Stříbro, jen horším časem, nepatří místním, ale  "pražákům", o to větší úspěch.

a stužkování

a odchod i s dárky od sponzorů

Nakonec vítěz, nám známý, vždy usměvavý, Vojta s rodinou. 

Předání putovní ceny, na kterou doplníme štítek se jménem.

A ten ho opravňuje k bezplatnému startu v příštím roce a volbu startovního čísla na přání.

Velká gratulace od ředitele soutěže.

A na závěr společné foto.

 

Závěrem bych chtěl poděkovat všem, kteří pomohli s realizací 1. ročníku, všem kteří pomáhali před, během i po soutěži, děkuji nejmenovaným sponzorům za dárky pro všechny účastníky, děkuji Bajovi, Dlouhým za občerstvení ( jejich sponzorský dar ), dále vedení Turnovské radnice za umožnění startu na náměstí Českého ráje, Emilovi s manželkou za pomoc a kolegům ze spolku Půldecky a jejich přítelkyním atd. Snad jsem nikoho neopomněl.

Vrácení poloviny startovného mi mailem všechny posádky odmítly, samozřejmě jedna vyjímka se našla ( ta dokonce chtěla celé startovné) a tak doufám, že všichni příští rok přijedou a bude snad už lepší počasí.

Těšíme se za rok na druhém ročníku této akce.